Moji známí

Tak především chci předeslat že nemám, a ani jsem neměl kamarády.

Také jsem nikdy neměl, ani nemám přátele. Tyto dvě slova jsou totiž dnes tak zprofanovaná, že naprosto ztratily původní význam. Kamarád je pro mne někdo na koho se mohu na 100.1 % spolehnout, s kým jsem něco zažil, s kým se pravidelně setkávám atd. atd. Neznám nikoho takového.

Přítel je pro mne obdobné a proto mne irituje na FB a jinde rubrika „Přidat do přátel“. Přítele musím znát osobně. Jenže rubrika“přidat do známých“ většinou nebývá. Takže, jak je to u mne s mými známými. Mohu vás ujistit, že jich mám spoustu. Dělím je do třech kategorií.

Z-známý(á), prostě někdo s kým se znám a měli jsme spolu co do činění, je jedno zda jen tak, obchodně, přes záhadologii, prostě známý no.

DZDobrý známý je vyšší level, u mne už něco jako kamarád, měl bych jej znát osobně, museli jsme něco spolu zažít, něco pro mne udělal bez nároku protislužby atd.

VDZVelmi dobrý známý je level nejvyšší, v současnosti neznám nikoho takového.

Tohle třídění není samoúčelné. Ani nemám nikoho přesně zaškatulkovaného. Jen mi to pomáhá v lepší orientaci mezi lidmi. Protože nesnáším spousty a spousty věcí a to mí známí dělat mohou, ale ti dobří už ne. Například nedochvilnost. Blbůstka, já vím. ale já na dochvilnosti trvám. Sám chodívám raději o čtvrt hodiny dříve. A nikdy na nikoho nečekám. Jen výjimečně pět minut. Pak odcházím, dotyčný klesá mezi obyčejné známé se kterými se můžu, ale také nemusím vůbec bavit. Tak takto to se mnou je a jiné nebude

4 komentáře: „Moji známí

  • 19.3.2019 (6:09)
    Permalink

    Pitryfixi ,nebo jak si říkáš. četl jsem tvůj komtntář a soud vynesený v roce2016 k filmu Dědeček Automobil. Jak říkal Josef Švejk :“každej jsme ňákej…“ zkus se na ten film znovu podívat po nějaké době a jsem hodně zvědav jak budeš potom soudit . Od roku vzniku (1956) do dnešní doby jeho věhlas a povědomí stále stoupá a možno bez nadsázky říct,že se řadí k tomu nejlepšímu , co naše filmová produkce za léta své bohaté a ve světě uznané tvorby dokázala. Tenhle film nikdy zapomenutý v archivu neskončí. Mýliti se je přeci lidské i při vynášení soudu – pane soudče. Mě se to dotklo. Jirka Schwarz

    Reagovat
    • 30.6.2019 (11:08)
      Permalink

      Je mi líto. Prostě ten film není můj šálek čaje. Pokud se líbí Vám, nevyvracím Vám to.
      Přeji hezký den.

      Reagovat
    • 27.7.2019 (19:28)
      Permalink

      Pro J. Schwarze: Film Dědeček automobil je slatánina…a to jsem ještě hodně slušnej. Nechápu, co se Tě dotklo – že někdo má jinej názor než Ty? Opravdu máš pocit, že každý je takový těžký pseudointelektuál, že bude zásadně koukat na dokumenty na ČT 2, aby náhodou nějakou přecitlivělou dušinku Tvé kategorie neurazil? Můžeš mi klidně napsat, že jsem debil odkojený komercí. Jsem. Nijak mě to trápit nebude. Když Ti řeknu, že jeden z nejlepších filmů, co se u nás natočily, byla trilogie Slunce, seno…., tak mě budeš kamenovat? Ale na rozdíl od Tebe já to beru, že pro spoustu lidí filmy od Trošky jsou prostě odpad. Mně se líbí, ale asi bych dle Tvého myšlení musel vypráskat ze života spoustu letitých kamarádů i část rodiny, protože prostě nesnáší cokoliv od Trošky. Na rozdíl od Tebe totiž vzájemně respektujeme svůj vkus. Toť vše. Čágo bélo 🙂 Marťas

      Reagovat
      • 30.7.2019 (15:18)
        Permalink

        Ztotožňuji se s Martinem. Jen bych to nedokázal tak napsat. Názor na jakýkoli film je o toleranci právě toho názoru.

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *